Vzdělávání

Za zakladatele satanismu ve 20. století je považován Brit Aleister Crowley (1875 – 1947). Vyrostl v přísně křesťanském rodinném prostředí a brzy proti němu začal rebelovat. Crowley na sebe rád upoutával pozornost, během první světové války vystupoval jako obhájce Němců. V roce 1904 napsal knihu „Liber al vel Legis“ (Knihu zákona), která až dodnes platí za nejdůležitější dílo moderního satanismu. Současný satanismus se odvolává zejména na spisy a působení Aleistera Crowleyho. Anton LaVey se jím také nechal inspirovat.

Snad nejznámějším satanistou z poslední doby je Anton LaVey, autor Satanské Bible a zakladatel Stanovy církve v San Francisku. Jeho cílem bylo učinit z pohlavních tužeb řádný objekt oslavy.  LaVeyovi přívrženci ve skutečnosti nevěří v reálnou existenci Satana ani žádné jiné vyšší bytosti. Satana používají jako metafor, jíž se vysmívají všem náboženstvím. Tento směr rozhodně zavrhuje rituální obětování lidí a zvířat. Podle LaVeyho existuje několik satanistických konstatování, např.

• Satan představuje užívání místo abstinence.
• Satan představuje laskavost těm, kdo si ji zaslouží, místo lásky promrhané na nevděčníky.
• Satan představuje pomstu místo nastavení druhé tváře.
• Satan představuje všechny takzvané hříchy, protože všechny vedou k tělesnému, duševnímu nebo citovému uspokojení.

Dnešních satanistů je málo, dělí se na několik kategorií. Často to jsou skupiny mladých, nedospělých lidí, kteří se nechali inspirovat lyrikou nebo heavy metalovou skupinou. Může se stát, že při svých rituálech obětují kohouta nebo kočku, ale je nepravděpodobné, že by se pokusili o sexuální magii. Další předpokládaní satanisté mohou být velmi malé menšiny pedofilů, kteří svou perverzi schovávají za náboženské nebo snad magické obřady. Takoví lidé však ve skutečnosti nejsou satanisté, způsobí ovšem více zla než kdyby jimi opravdu byli. Jinou kategorií je malá podskupina lidí, kteří se zajímají o ezoteriku a pátrají po jakémsi poznání. Ani tady se nejedná o pravé satanisty, tito lidé se neklaní silám zla. A potom jsou tací, kteří se hrdě hlásí k satanistickému hnutí a kteří si vytvořili své vlastní satanistické náboženství.

Satanismus se vyvinul z křesťanství. Satan (hebrejsky odpůrce) či ďábel je součástí křesťanského náboženství. Satanovy poddaní jsou démoni. Satanská mše bývá prostým převrácením katolické mše, je vykonávána služba satanovi namísto služby bohu. Křesťané považovali Satana za padlého anděla. Současná velice známá představa ďábla s rohy, ocasem a rozdělenými kopyty pochází ze středověku. Rohatý bůh vystupuje také v pohanství. Církev vzala tohoto boha pohanů a přenesla jeho zjev na křesťanského ďábla. Každý, kdo uctíval rohatého boha, byl stoupencem jiného náboženství, uctívač satana a označen za rouhače a špatného člověka. Za první formu satanismu můžeme označit lidové čarodějnictví.

S pojmy sekta nebo sektářství se řada z nás setkala prostřednictvím médií, která o nich píší v souvislosti s negativními jevy. Proto má široká veřejnost na tuto problematiku zkreslený názor a často nemá o sektách širší povědomí. Tisk zveřejňuje jen zkreslené informace, které jsou zajímavé pro čtenáře, a tím zvyšuje oblíbenost mezi lidmi a své zisky. Lidé se tedy nezamyslí nad danou problematikou, ale jen přijímají neobjektivní cizí názory.

Proto se zde budu dále věnovat tomu, jak sektu charakterizovat, v čem se sekta odlišuje od klasických náboženských seskupení a organizací. Nebo tím, proč lidé vstupují do sekt. Dále se budu podrobněji věnovat Satanismu.